Vosk

Vosk slouží včelám jako stavební prvek. Z vosku staví plásty, do kterých matka klade vajíčka a z nichž se následně líhnou včely, trubci i matky. Do voskových buněk také včely ukládají pyl a med. Voskové plásty jsou potaženy vrstvičkou z propolisu.

Vosk si včely produkují samy, dal by se téměř nazvat včelím potem. Je vylučován epitelem nacházejícím se na zadečku mezi 3. až 6. tergitem, jde o tzv. vosková zrcadélka. Po jeho vytvoření na zrcadélku vznikne malá šupinka, tyto šupinky včely zpracovávají kusadly a potom přilepí ke vznikajícímu plástu.

Obr. č. 1: Stavba plástu včelami, patrná je téměř bílá barva.

Obr. č. 2: V běžné praxi se pro usnadnění a urychlení stavby plástů včelami vkládají do rámků tzv. mezistěny. Na nich včely postaví plást, z mezistěn se vyrábí i točené svíčky, což je častým zbožím na různých jarmarcích.

Fyzikální vlastnosti

Čerstvý panenský vosk má barvu bílou, je poddajný při teplotě kolem 30°C, taje při asi 65°C. S věkem včelí plást tmavne - zabarvují jej nečistoty z plástu, pylová zrna a další. Není rozpustný ve vodě.

Chemické složení

Z chemického hlediska jde hlavně o palmitan myricilnatý, další majoritní složky vosku jsou nasycené i nenasycené mastné kyseliny, mono- di- a tri-estery mastných kyselin.

Použití

Vosk je pro člověka nestravitelný, používá se především jako přísada do mastí a krémů.

Dalším využitím je ochrana dřeva a kovů, jako štěpařský vosk, či na výrobu svíček - ať už na svícení nebo jako dekorace.

Literatura:

Hajdušková Jana, Mudr.: Včelí prudukty očima lékaře, ČSV, 2006

Přidal Antonín, Ing., Ph.D.: Včelí produkty, MZLU Brno, 2003