Včelařská výstava v Ostravě 2010

Ve dnech 10. - 12.9.2010 se v Ostravě konala XVII. Mezinárodní konference zlepšovatelů a vynálezců ve včelařství, vydal jsem se tam v sobotu 11.9., kdy se na výstavě konaly i přednášky se včelařskou tématikou, takže program se zdál být dosti nabitý. V následujícím článku si můžete přečíst reportáž z celé akce. Dopředu však musím upozornit, že tento článek je subjektivní, a proto nemusí odpovídat názoru každého, ba ani většiny návštěvníků! Cílem není nikoho poškodit \ni urazit, jen uvádím svůj pohled na věc! :-)

Včeřská expozice se nacházela v prvním patře výstavního pavilonu na Černé louce v centru Ostravy. Kompozice výstavy byla docela klasická - různě velké prodejní stánky vystavovatelů a pak také stánky zlepšovatelů ve včelařství.

Přímo naproti vchodu do pavilonu se nacházel stánek Pracovní společnosti nástavkových včelařů (PSNV), který byl koncipován mírně alternativně. Na hlavním výstavním pultu stánku byla vystavena různá čísla časopisu Moderní včelař, která bylo možné si zakoupit. Dále se zde nacházely ukázky úlů Langstroth, krabic na oddělky a krmítka od Matelů. Součástí stánku bylo ale i několik stolků, kde bylo možné posedět u kávy (zdarma pro členy i nečleny PSNV :-) ) a pobavit se o včelách a problémech ve včelaření. Možnost dát si výbornou kávu se po areálu roznesla rychle, a tak ing. Ivan Černý nestíhal vařit a na stánku bylo neustále plno.

Obr. č. 1: Dr. Lukáš Matela vášnivě odpovídá na dotazy, v pozadí snímku je MVDr. Zdeněk Klíma - předseda PSNV.

Nedaleko stánku PSNV se nacházel stánek rodiny Zelených, kteří vystavovali jak své truhlářské výrobky, tak také včelí produkty své výroby. Mě zajímala hlavně jejich medovina, bylo možno ochutnat dva druhy, těžko říct, který byl lepší, protože oba byly výborné. Není to tak dávno, co jsem dostal nápad vyrobit medový burčák, ale nikdy jsem k tomu nenašel odvahu. U Zelených bylo možno ochutnat i tento netradiční výrobek, chuť byla sice mírně odlišná od pravého burčáku, ale lahodná, lehce perlivá, přiměřeně sladká.

Obr. č. 2: Stánek rodiny Zelených... o medovinu byl velký zájem - fronty jako kdysi...

Z prodejních stánků mě zajímal hlavně stánek p. Sapáka z Brna, kterého jsem chtěl najít a doufal jsem, že na výstavě bude, protože jediná věc, kterou jsem si chtěl na výstavě koupit, byla jeho odvíčkovací vidlička. V létě jsem ji vyzkoušel u kamaráda, musím říct, že se s ní pracuje skvěle! Mohu ji skutečně doporučit! Její foto naleznete také zde, kde je porovnání s klasickou vidličkou.

Na dalších prodejních stáncích bylo klasické zboží - med a další produkty, literatura, medomety, pomůcky atd... nic, co by překvapilo.

V zadní části výstavního areálu byla výstava zlepšovatelů ve včelařství. Zaujalo mě tam několik exponátů a rad, které jsou více nebo méně využitelné v praxi.

Začnu plastovým rámkem p. Žáka, kde bylo možno vidět včelami vystavěnou plastovou mezistěnu, na včelařských konferencích se o tom dost diskutovalo, takže níže je její foto, bohužel i tak bych si je nekoupil...dřevo je dřevo :-) Ale proti gustu...

Obr. č. 3: Plastový rámek.

Problematika odvíčkování

Na výstavě bylo možno vidět i několik profesinálních odvíčkovacích linek, tato zařízení se ale hodí až do velkochovu s profesionální medárnou, jejich cena se pohybuje přes 100 000 Kč. Zajímavé řešení odvíčkování plástů předvedl jeden z vystavovatelů, který měl na odvíčkování hřeben, odvíčkování rámků pomohla z velké části i hmotnost samotného rámku. Řešení zajímavé, ale kdo ví, co by zuby na hřebenu udělaly s několikrát zaplodovaným tručím nebo naopak panenským dělničím plástem.

Obr. č. 4: Odvíčkovací hřeben pro odvíčkování celého plástu.

Na obr. č. 5 se podívejte na jiné řešení odvíčkování plástů, jedná se o "kartáč" poháněný elektrickým proudem, prý pouze stačí rámek opřít a hroty ovíčkují celý plást bez velké námahy. No nevím, jestli to nebude moc trhat panenské dílo a nebo se to po čase nezadře nalepenými víčky a medem...

Obr. č. 5: Elektrický odvíčkovač.

Plásty a rámky

Nejvíce mě zaujal pán, který mi vysvětlil svůj postup na zpracování pylu. Je to postup, který se mi stále nedaří dělat dostatečně rychle a efektivě (vypichování pylu je moc zdlouhavé), proto mě tento vystavovatel velmi potěšil. Jeho postup na zpracování pylu je následující: z plástu vyřeže pylové buňky, ty pak naloží na měsíc až dva do medu. Pylové buňky se napijí medem a "zvláční", takto naložené plásty semele mezi dřevěnými válci (obr. č. 6), vznikne kaše, kterou následně vylisuje na lisu připomínajícím lis na mošt, ale v menším provedení (obr. č. 7). Výsledek práce je na obr. č. 8. Chutnalo to jako pyl vypichovaný z buněk, zabere to podstatně méně času a v podstatě to ani není náročné na stroje a postup práce. V jednoduchosti je síla, osobně bych to zvolil jako nejlepší vynález nebo představený pracovní postup výstavy.

Obr. č. 6: Dřevěné válce na semletí pylových plástů.

Obr. č. 7: Lis na pylovou kaši. Vylisovaný pyl vytéká podobně jako mošt při lisování ovoce.

Obr. č. 8: Výsledek po vylisování pylu. 

Zajímavě řešené bylo také sluneční tavidlo, které bylo koncipováno jako pečlivě zateplený nástavek, stejně tak se do něj ukládaly rámky s tím rozdílem, že horní loučka byla dole, aby roztékající se vosk nezatékal do buněk. Mezi jednotlivými rámky byl hlíkový plech, který vede teplo shora až do spodu nástavku. Chytré řešení...

Obr. č. 9: Sluneční tavidlo.

Na první pohled zajímavé se mo zdálo zjednodušení drátkování rámků. Sponkovací pistole měla na spodní straně přívod včelařského drátku. Pracovník tak k rámku přisponkovává drátek. Takže není potřeba vrtat díry. Po delším pozorování jsem ale došel k závěru, že je jednodušší zakoupit předvrtané loučky na rámky a sbité rámky pak klasicky vyplétáním drátkovat. Jednak se mi to zdá rychlejší, nenáročné na další materiál (sponky) a i jednodušší práci (nemusím držet spokovací pistoli).

Obr. č. 10: Sponkování drátku k rámku.

Obr. č. 11: Detail přisponkovaného drátku k loučkám.

Sdružujeme... ale zjednodušujeme?

Jako raritku uvádím tento sdružený oplodňáček (obr. č. 12) jednoho z vystavovatelů. V celém kompletu se nacházelo, tuším, 20 jednotek. Ke každé jednotce vedla speciální chodbička, rámky měly horní loučku, boční loučky byly tvořeny slepenými špejlemi. Nabarvené a seřizlé PET lahve jsou pro česna a orientaci vracejících se matek. Komplikovanost tohoto zařízení se ukáže už při jeho výrobě, která je náročná na čas i opracování materiálu (dřevo), také chovat matky v tomto oplodňáčku asi nebude žádný med... (když čerpám ze svých chovatelských zkušeností - upřednostňuju samostatné oplodňáčky i plemenáče před sdruženými, které jsem z chovu již vyřadil). Samozřejmě každému vyhovuje něco jiného, což se ve včelařině projevuje více než dost :-)

Obr. č. 12: Sdružený oplodňáček. Pracovní název - oplozovací panelák :-)

Na včelí farmě Kolomý používají konstrukci sdružených plemenáčů vyrobených ze styroduru. Vychovají v nich prý stovky oddělků a jsou s výrobkem  velmi spokojeni. Včely jim prý styrodur nevykusují. Bohužel moje zkušenosti se styrodurem jsou přesně opačné...asi jsem udělal někde chybu při výrobě. Např. řezy styroduru musejí být alespoň natřeny, aby ho včely nevykusovaly.

Obr. č. 12: Sdružený plemenáč.

Zpracování cukru

VÚVč Dol vystavoval zajímavě řešené rozpouštění cukru. Taky jeden ze zajímavých a pro mě přínosných exponátů - rozpoustění cukru v sudu za pomoci kalového čerpadla.

Obr. č. 13: Rozpouštění cukru s pomocí kalového čerpadla, nahoře je trojcestný ventil, který umožňuje i napouštění vody do sudu.

Ometání včel

K vidění byl ometač včel, celý z nerezu (hmotnost?), místo klasického kartáče výrobce použil syntetickou tkaninu, připomínala mi nastříhaný pytel na brambory :-)

Obr. č. 14: Ometač včel.

Pozorovací úly

Příjemným fenoménem se v poslední době na včelařských výstavách stávají pozorovací úly pro nevčelařskou veřejnost. Když jsem začal chodit na včelařské výstavy někdy po roce 2000, tak pozorovací úly byly spíše vyjímkou. Myslím, že jde o příjemné zpestření pro nevčelaře a to jak pro děti, tak i dospělé.

Obr. č. 14: Pozorovací úl u stánku PSNV byl stále v obležení.

Závěrem

Nakonec jsem si přece jen koupil ještě jednu věc - příručku pro inseminování včelích matek na stánku VÚVč Dol, tak už mi chybí "jen" inseminační přístroj :-)

Z přednášek mě nejvíce zaujala dopolední přednáška MVDr. Martina Kamlera o nosemóze a odpolední blok přednášek o včelích produktech, který začala dr. Tatiana Čermáková se svojí přednáškou o medu.

Celkově si myslím, že si na výstavě každý našel to, co ho zajímalo, nezbývá než poděkovat organizátorům i vystavovatelům za příjemně strávený den.