Co mě zaujalo... tip na zajímavé čtení

Když jsem byl 24. listopadu na Podzimním semináři nástavkového včelaření ve Zbýšově, který pořádala PSNV, potkal jsem s panem Karlem Mišoněm, který mi věnoval sborník vydaný ke 100 letům včelařského spolku v Ledči nad Sázavou.

Viděl jsem již několik sborníků, které byly vydány při příležitosti výročí základních organizací ČSV, ale žádná mě zatím nezaujala natolik, abych o ni chtěl něco napsat. Publikace s názvem 100 let včelařského spolku v Ledči nad Sázavou byla vydána už v roce 2008, já jsem se k ní dostal až v roce 2012, a o čem že je, když je tak zajímavá?

Ovšemže o životu včelařského spolku v Ledči nad Sázavou, o čem jiném, že?  Netradiční je ale koncepce celé publikace, která se nese v duchu knihy Jaroslava Foglara Hoši od Bobří řeky. Můžete se ptát proč zrovna Foglar, odpověď je však jednodušší než by se dalo čekat, protože děj románu se odehrává ve Sluneční zátoce, která je nedaleko Ledče nad Sázavou. Lov třinácti bobříků měl mít dle Foglara  výchovný smysl, podobně je pojata i Ledečská publikace, mezi jejíž třináct bobříků patří stejných třináct bobříků jako v románu Jaroslava Foglara, avšak každý bobřík obsahuje podtitulek jako například pastva, využití stavebního pudu, výměna díla po 2 - 3 letech, včasné nakrmení, ale i boj proti nemocem a další. Název originálního bobříka vcelku vtipně podtruje podtitulek.

7. Bobřík mrštnosti - Uspořádání plodiště na zimu

9. Bobřík dobrých činů - Výměna díla po 2 - 3  letech

10. Bobřík odvahy - Včelařská statistika a účetnictví

11. Bobřík hladu - Včasné nakrmení

Popis jednotlivých bobříků však není pouze strohý v tom, co má správný včelař dělat, aby onoho bobříka ulovil, ale v jednotlivých kapitolkách (bobřících) je i historický přehled toho, jak se pracovalo v minulosti. To považuji za excelentně zvládnutou část celé publikace, neboť dohledat všechna data a zápisky není jednoduché, byť se hledá jen několik desítek let nazpět. Autoři se oprostili strohému výpisu, kdy a který funcionář ve spolku pracoval, i když tato data zde také jsou (a mají být), ale doplnili pro nás mladší mnohem užitečnější informace o průběhu zim ve válečných letech, o nedostatku cukru a jeho dělení nebo o chudých snůškových rocích. Pro mně osobně byly zajímavé i informace o výkupu medu, následných přídělech cukru na krmení včel a vývoji úlového systému. V publikaci nechybí ani informace ze současného života spolku a aktuálních postupech, které včelaři používají ve své praxi. 

Za velmi zdařilé považuji grafické zpracování knihy, které kombinuje obrázky a fotografie z historie i současnosti, texty a popisky, zkrátka vše, co má kvalitní publikace obsahovat; narozdíl od mnohých jiných nepůsobí na první pohled nudně, ale zajímavě, nikoli však kýčově nebo překombinovaně. Jako pomyslná třešnička na dortu jsou ustavující dokumenty spolku z roku 1908, které jsou čitelně naskenovány a otištěny.

Protože jsem nedávno sám editoval sborník ke konferekci Věda a výzkum včelařské praxi, dovedu si reálně představit, kolik práce a času zabrala příprava publikace ke 100. výročí včelařského spolku v Ledči nad Sázavou, a proto si vážím práce autorů daleko více, než bych si jí vážil před vlastní zkušeností s editací knihy nebo sborníku.

Publikace byla zaregistrována pod ISBN978-80-87154-30-4 a je k dispozici v knihovnách. Pokud nebude k zapůjčení ve Vaší knihovně, je možné si ji vyžádat službou "meziknihovní výpůjční služba", knihovník poradí a vystvětlí oč jde.

Na dlouhé zimní večery v časech mezi sbíjením rámků, plněním sklenic medem a hoblováním desek na nové nástavky doporučuji zalistovat i touto publikací, určitě nebudete zklamaní.