Problematika výběru reprezentativního vzorku včelařů v ČR, aneb kde je zakopán pes

Jakub Dolínek publikoval na svém webu www.vcelky.cz článek (27. 9. 2015), v němž se kriticky zabývá projektem monitoringu ztrát včelstev v ČR. Článek předkládá mnoho podnětů a argumentů, z nichž část je pro diskuzi o dalším směřování projektu podnětná, v přední řadě ale zpochybňuje strategii výběru vzorku a následnou interpretaci dat. Pojďme tedy v následujícím textu rozebrat problematiku českého monitoringu zimních ztrát v ČR podrobně.

Výběr vzorku včelařů

Kritika je postavena na příkladu špatného předvolebního průzkumu z učebnic sociologie, kterým je kauza časopisu The Literary Digest. Průzkum pro redakci onoho časopisu měl chybně sestaven vzorek respondentů, a tak došlo k naprosto chybné interpretaci výsledku. Strategií výběru vhodného vzorku (zde včelařů) je několik. Dolínek jmenuje dvě základní: kvótní a náhodný. U kvótního výběru (patří mezi nenáhodné výběry) vzorku je důležité, abychom znali vlastnosti dané populace (věk, délka praxe, počty včelstev atd.), podle nich pak vybíráme respondenty. Náhodný výběr pak reprezentuje všechny známé i neznámé vlastnosti populace a dělí se dále na výběr stratifikovaný (populace rozdělena do skupin podle sledovaných kritérií), jednoduchý (jeden náhodný vzorek je vybrán z celé populace) a klastrový (populace je rozdělena do klastrů, podskupin, ty jsou pak náhodně vybrány a zkoumány). Metodika dotazníku COLOSS všechny možné výběry respondentů souhrnně popisuje v článku van den Zee et al., 2013. Každý výběr respondentů má své výhody i nevýhody. Důležité je však s nimi počítat při interpretaci dat. Například náhodná metoda výběru předpokládá známý a definovaný vzorek respondentů, z něhož se náhodně vybírá.

Co víme o populaci českých včelařů?

Z oficiální databáze chovatelů v Hradišťsku pod Medníkem víme, kolik se v ČR nachází včelařů a na vyžádání jsme dostali i počty včelařů a včelstev v jednotlivých krajích. Zbytek informací můžeme čerpat pouze z Analýzy stavu oboru včelařství v České republice, kterou publikuje Ministerstvo zemědělství a aktuální zpráva je z roku 2012. V podstatě jedinou informací, kterou jsme se schopní z této zprávy o včelařích dozvědět a srovnat s našimi daty, je rozložení populace včelařů podle velikosti hospodářství (počtu včelstev). Žádné další informace o včelařích a způsobu včelaření nejsou v celkové populaci včelařů v ČR metodicky sbírány nebo nejsou přinejmenším veřejně dostupné. S dílčími daty za jednotlivé spolky se bohužel nedá pracovat. Projekt monitoringu ztrát včelstev je alokován na Univerzitě Palackého v Olomouci, která je výzkumnou organizací, a proto musí vycházet z veřejně dostupných údajů nebo spolupracovat s jedním nebo více včelařskými sdruženími. Nápad monitorovat ztráty včelstev vzešel z Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, která se také dodnes podílí na realizaci celého projektu hlavně po technické a podpůrné stránce.

Jak se můžeme včelařů dotazovat?

V podstatě máme relativně dost způsobů, jak od včelařů získat potřebné informace pro vyplnění dotazníku:

1. Osobní rozhovor
2. Telefonní rozhovor
3. Předání papírového dotazníku k vyplnění doma
4. Odkaz na elektronický dotazník
5. Dotazník publikovat ve včelařských časopisech
6. Rozdávat tištěné dotazníky na včelařských akcích

Jak tedy vybrat vhodný vzorek včelařů pro studii?

Mohli bychom, jak navrhuje Dolínek, vybrat reprezentativní vzorek včelařů rozdělených podle velikosti hospodářství, místu, kde včelaří atd. Problém ovšem nastává tam, kde končí veřejně dostupné informace. V prvních dvou ročnících se proto český COLOSS zaměřil na oslovení včelařů prostřednictvím několika spolků, včelařských časopisů, na přednáškách, schůzích či na internetu. Informace o studii byla publikována na internetu, v Moderním včelaři, eVěstníku PSNV, Zpravodaji Cechu profesionálních včelařů i v celonárodním tisku, dále byly šířeny tištěné dotazníky na různých včelařských setkáních a přednáškách včetně včelařské VII. Včelařské akademie v Otrokovicích, které se zúčastnilo bezmála 500 účastníků. Celkem se jen z naší strany rozdalo 2500 ks dotazníků, další pak šířili dobrovolníci po svých včelařských spolcích. O propagaci byli požádáni lektoři včelařství PSNV i představitelé Sekce komerčních včelařů při ČSV, i některé inspektoráty SVS rozeslaly informace o studii mezi včelaře, které mají ve své kompetenci. V neposlední řadě je projekt medializován na internetovém Včelařském fóru, konferenci vcely.or.cz a webech některých základních organizací ČSV. Redakce časopisu Včelařství sice projevila zájem otisknout informaci o projektu, těsně před uzávěrkou však oznámila, že zaslaný článek nevyhovuje, takže publikování informace o projektu v časopise, nebylo možné. E-mailem jsme také oslovili jednotlivé ZO ČSV, jejich databáze je volně dostupná z webu ČSV (odkaz k 7. 10. 2015), oslovili jsme je s informačním letákem o projektu a výzvou na jeho šíření v organizaci. Tímto jsme tedy vyčerpali většinu z dostupných prostředků k oslovení co největšího počtu včelařů v ČR. Za současné situace je tedy jediný možný výběr včelařů anketně a metodou sněhové koule, která ze z pohledu metodiky COLOSS také použitelná (van der Zee et al., 2013). V publikaci van der Zee et al., 2014 se v sekci materiál a metody uvádí, jaká data byla pro mezinárodní hodnocení použita, volně přeloženo: „Data z dotazníku byla považována za reprezentativní, pokud výběr včelařů byl náhodný (Skotsko nebo Polsko) nebo pokud byly sbírány kombinovaně na internetu, poštou, emailem, časopisy nebo telefonicky….“. Dále musím uvést, že při zasílání dat z jednotlivých zemí se v příslušném dokumentu vyplňuje, jakými způsoby se k datům došlo, resp. jak byl vybrán vzorek včelařů, což je důležité právě pro následné mezinárodní vyhodnocení. Spekulovat bychom mohli naopak o pohodlnosti, materiály je nutno připravit, rozšířit mezi včelaře a přesvědčit je, aby se zúčastnili. Naopak oceňuji ochotu včelařů pomoci s šířením informace o projektu mezi další včelaře, onu tu sněhovou kouli musí někdo kutálet, aby nezůstala stát, a čím větší je, tím více lidí je zapotřebí. Aktivita totiž vychází od spodu, nikoliv jako důsledek nařízení z vyšších míst, ze sociologického hlediska, to je taky zajímavé pozorování, počet respondentů meziročně vzrostl z 556 na 973.

Jak se včelaři zapojili?

Tab. č. 1: Zastoupení včelařů ve studii podle velikosti hospodářství (tabulka opravena 27.10.2015 dle tohoto dokumentu ČSV).

Průměrná účast v jednotlivých krajích byla 1,64 % (95% konfidenční intervaly, 95% CI: 1,38 – 1,89%) bez Hlavního města Praha, kde byla účast 7,13% a jde tedy ze statistického hlediska o odlehlou hodnotu. Z každého okresu máme alespoň jednu odpověď.

Problém – samovýběr

Účast v projektu je dobrovolná, a proto je nutné počítat i s efektem samovýběru, tedy možného zkreslení výsledku tím, že se někteří respondenti nezúčastní. Důvody mohou být různé – úhyny měli malé nebo naopak velké ve srovnání se svými sousedy v oblasti, kde včelaří. Motivace ke sdělení údajů v dotazníku COLOSS nebo v jiných studiích může být také různá: ochota sdílet svá pozorování, altruismus či perspektiva nějaké odměny za zvýšenou aktivitu. Nicméně právě dobrovolnost zadávání dat ze strany včelaře, bez jakýchkoli očekávání reciprocity, je klíčovým pro jejich validitu (data neslouží pro lobbing vůči státní správě pro zvýšení dotací ani nejsou sdílena v rámci místní komunity). Se samovýběrem je samozřejmě nutné počítat a asi lze jen těžko kvantifikovat, kolik včelařů se samovyloučilo z toho či onoho důvodu. Můžeme se však podívat na podíl včelařů s různou markantností úhynů.

Graf č. 1: Vyjádření zastoupení procenta ztrát včelstev (osa x) a zastoupení ve studii (osa y).

Graf č. 1 ukazuje, že největší podíl včelařů (55,19%) měl ztráty do 10%, na druhém místě jsou ztráty do 20% a následně ztráty 31 – 40%. Ve studii jsou však zastoupení i včelaři s více než 50% úhyny, takže ve studii jsou zahrnuti i včelaři, kteří přišli o většinu svého hospodářství.

Dlouhodobým problémem nejen českého COLOSSu je získání dat od většího počtu profesionálních včelařů, tedy od chovatelů s více jak 150 včelstvy. O tom problému víme a opakovaně jej v diskuzi mezinárodního týmu zvedáme, bohužel doposud bez nalezení odpovídajícího řešení.

CIS vs. COLOSS

ČSV provedl vlastní šetření ztrát včelstev. Na rozdíl od metodiky COLOSSu vypočítává ztráty ze všech včelstev (metoda kompletního vzorku). ČSV publikoval výsledky hodnocení ztrát včelstev a pokud jejich data přepočítáme, tak dojdeme k následujícím číslům:

Tab. č. 2: Vypočtené hodnoty průměrů a 95% konfidenčních intervalů (95% CI) pro data z CISu a COLOSSu. Hodnoty jsou počítány z procent uhynulých včelstev v jednotlivých okresech.

Již na první pohled je divné, že úhyny dle CISu stouply mezi únorem a květnem 2015 o více než 100%. Srovnejme však hodnotu z CISu v únoru 2015 a dotazníkového šetření COLOSSu. Konfidenční intervaly se překrývají, výsledky jsou shodné. Takže ČSV monitoringem v únoru u všech včelstev a COLOSS díky dotazníku, který vyplnili jen někteří včelaři, došli v rámci celé ČR ke stejnému výsledku.

Zajímavé by bylo zjištění, že úhyny opravdu narostly v jarních měsících, ovšem nic takového se neprojevilo na uváděných odpovědích v dotazníku, který byl přístupný od 13. 3. do 1. 6. 2015.

Graf. č. 2: Ztráty včelstev na respondenta podle toho, jak přicházely odpovědi.

Úhyny ve Zlínském kraji

Dolínek ve svém článku porovnává úhyny ve Zlínském kraji zjištěné dle ČSV a dotazníku COLOSS. V roce 2014-15 má hned po Hl. m. Praha (7,13 %) Zlínský kraj nejvyšší účast včelařů v projektu (2,49 %), pak následuje Moravskoslezský kraj s 2,10% účastí. Faktor moru plodu tedy mohl hrát naopak přesně opačnou roli, než píše Dolínek, každopádně jde v obou případech o spekulaci. Porovnávat detailní výsledky obou studií na úrovni krajů nebo okresů však nelze, protože k výsledkům se došlo jinou metodikou hodnocení.

Kritická místa tuzemského COLOSSu:

Dolínek: Dotazník je šířen zejména prostřednictvím internetu a časopisu Moderní včelař, zaměřeného na progresivnější část včelařů. Ke značné části včelařů se tak vůbec nedostane – tento komerční časopis neodebírají a k internetu nemají přístup či vztah.

Šíření dotazníku probíhá i jinými cestami, viz článek výše. Nikdo nikdy neprokázal, že Moderního včelaře čtou progresivnější včelaři, takže jde o domněnku, spekulaci.

Dolínek: Celý projekt je úzce napojen na dva včelařské spolky (PSNV, MSVV). Přičemž dominantní český včelařský spolek (ČSV) není pravděpodobně ochotný na projektu spolupracovat. Oproti tomu členové PSNV jsou interním věstníkem opakovaně k zapojení do projektu vyzýváni.

Ano, protože díky kontaktů a podpoře PSNV byla mezinárodní spolupráce v síti COLOSS v roce 2014 spuštěna v České republice, předchozí dvě oslovení Českého svazu včelařů od představitelů COLOSSu byla ignorována (osobní sdělení od vedení COLOSSu, 2014). PSNV výrazně pomáhá s šířením informace o projektu mezi včelaře, MSVV jako organizace do projektu zapojena není, zda se studie zúčastnili i členové MSVV nelze zjistit, protože nesledujeme členství ve včelařských organizacích. Projekt je určen všem včelařům v ČR. ČSV prozatím zájem o spolupráci neprojevil, vyjma zájmu o článek pro redakci Včelařství, který však nakonec nebyl otištěn. Není jasné, proč proti neúčasti ČSV je stavěn interní věstník PSNV, jde o interní periodikum, jeho obsah řídí PSNV a jelikož jde o spolupracující organizaci je logické, že bude i o tomto projektu informovat své členy. Od letošního roku je pak do medializace zapojena více Univerzita Palackého v Olomouci, která je odborným partnerem projektu v ČR.

Dolínek: Zastoupení včelařů z jednotlivých regionů není rovnoměrné – rozdíly jsou více než dvojnásobné na úrovni krajů; na úrovni okresů jsou pak i takové, kde se neúčastnil nikdo (maximum účastníků z jednoho okresu není známo).

Rozdíly mezi okresy jsou, pohybují se však kolem 2% účasti. V roce 2014-15 se z každého okresu zúčastnil minimálně jeden včelař. Publikovat absolutní čísla (počty respondentů v okresech) je zavádějící, protože se liší i počty včelařů v okresech.

Dolínek: Výsledky šetření se sběrem dat formou nereprezentativní ankety jsou publikovány jako výběrový průzkum.

Tady lze souhlasit, že se projektu zapojí výběrová skupina respondentů, cílem dotazníku však není jen zjistit, kolik včelstev uhynulo, ale i zacílit na příčiny úhynů podrobněji. Praktický přínos COLOSSu leží především v odborné analýze získaných dat s cílem potvrzovat či vyvracet hypotézy ohledně zimních úhynů včelstev.

Možná řešení problému českého COLOSSu:

Dolínek: Spolupráce se správcem databáze chovatelů včel (ČMSCH, a.s.; ČSV, z.s. - pouze jeho členové) např. podle skotského modelu.

Správcem databáze je MZe a to nám poskytlo požadované údaje o počtech včelařů a včelstev v krajích. Ostatní údaje podléhají ochraně osobních údajů. Skotský model sběru dat je samozřejmě mnohem lepší, neboť potenciálně zasahuje všechny možné respondenty – přesto ale trpí stále stejným neduhem tj. samovýběrem. Respondent se sám rozhodne, jestli se výzkumu zúčastní či nezúčastní. Toto rozhodnutí podmiňují některé charakteristiky respondenta (např. zájem o obor, znalosti, vzdělání, atd.), které ovšem také ovlivňují zkoumané otázky. Míra zkreslení ale bude nejspíš menší než v případě stávajících metody českého způsobu monitoringu COLOSSu. Stále jde ale o anketu. Bohužel momentálně tento způsob výběru vzorku není realizovatelný. V dalších letech můžeme porovnat výsledky získané z několika náhodně vybraných schůzí včelařů s výsledky z dat získaných elektronicky.

Dolínek: Zacílení na menší, v čase však stálou skupinu včelařů (komerční včelaři; menší územní jednotka ochotná spolupracovat; jeden včelařský spolek; neformální uskupení či včelařská komunita; účelově vytvořená skupina včelařů; ...)

Vždyť to děláme, počet respondentů mezi pilotním a letošním ročníkem stoupl, mnozí se zúčastnili podruhé (dle uvedených e-mailových adres), pokud se však tito včelaři budou účastnit pravidelně, získáme cenná data od relativně stabilní skupiny respondentů, což umožní hlubší pohled na celou problematiku hodnocení rizikových faktorů.

Dolínek: Snížit rozsah projektu - např. pouze kauzalita zimních ztrát, nikoliv jejich statistika jako taková.

Této myšlence bohužel nerozumím. Kauzalizalitu, neboli příčinnost, přeci zjišťujeme a s tím souvisí i statistické vyhodnocení. Snažíme se zjišťovat souvislosti ze získaných dat.

Dolínek: Neprezentovat výsledky jako reprezentativní průzkum či "národní" výsledky.

Existují nějaké jiné výsledky kromě COLOSSu a ČSV, které se navíc překrývají, ačkoliv vycházejí z jiných vzorků včelařů (výběr, resp. „všichni“ včelaři)?

Není důvod nevěřit respondentům dotazníku COLOSS a zpochybňovat jejich údaje. Pochybnost je pouze v tom, že v případě COLOSSu některé respondenty ve vzorku nemáme a nevíme, jaké úhyny měli. Z českých dat nyní nelze porovnat rozdíly v úhynech mez včelaři, kteří vyplnili elektronickou a papírovou verzi. Pro srovnání se můžeme podívat na rakouské výsledky, kde se tento rozdíl v posledních čtyřech letech neprokázal (průzkum běží od roku 2008, ale pouze poslední 4 roky souběžně elektronicky i „papírově“).

Dolínek: Projekt ukončit - než zavádějící výsledky tak raději žádné.

Irrelevantní. Proč neshledáváme výsledky za zavádějící, je vysvětleno výše.

Dolínek: … mohli by úředníci státní správy dospět např. k názoru: že nákazová situace v ČR je dobrá; že zvolená strategie tlumení kleštíkovitosti je bezproblémově účinná apod. Podobná argumentace - na základě výsledků prvního ročníku - již zazněla...

Chybné interpretaci nelze nikdy zabránit, ať již se děje z nepochopení dat nebo účelově. Právě mezinárodní přesah a porovnání dat napříč evropskými státy vidíme jako přínosné pro edukaci nejen praktických včelařů. Dotazník v anonymní formě vyhodnocuje i způsoby ošetřování včelstev proti varroóze, které jsou na rozdíl od ČR v ostatních státech běžné.

Závěrem

• K oslovení včelařů jsme použili maximum aktuálně dostupných možností, databáze chovatelů v ČMSCH není veřejně přístupná, aby bylo možné vybrat vzorek respondentů dle definovaných parametrů.
• Studie je dobrovolná, což může narážet na problém samovýběru, na druhou stranu předpokládáme, že se do studie zapojují včelaři, kteří sdělují díky vlastní motivaci k účasti pravdivé údaje, a tak je může detailněji vyhodnocovat.
• Cílem projektu není jen vyčíslit ztráty v ČR, ale i sledovat trendy mezi sezónami, což lze i na výběrovém vzorku včelařů, kteří se projektu účastní a jsou schopní a ochotní nám požadovaná data sdělit.

U každého výzkumu dochází ke kompromisu mezi náklady na výzkum a ideální metodikou, platí to i v případě tohoto projektu. Přínos Dolínkovy kritiky je v tom, že poukazuje na ústupky od ideální metody, o nich samozřejmě víme, v budoucnu tedy budeme při psaní výstupů a popisu sběru dat více konkrétní.

Poděkování

Děkuji za kritické přečtení tohoto článku Mgr. Petru Pakostovi, který absolvoval sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, je včelařem a má dlouholetou praxi v oblasti sociologických průzkumů.

Literatura

van der Zee R., Gray A., Holzmann C., Pisa L., Brodschneider R., Chlebo R., Coffey M.F., Kence A., Kristiansen P., Mutinelli F., Nguyen B.K., Noureddine A., Peterson M., Soroker V., Topolska G., Vejsnaes F., Wilkins S. (2013) Standard Survey Methods for Estimating Colony Losses and Explanatory Risk Factors in Apis Mellifera. Journal of Apicultural Research 52

van der Zee R., Brodschneider R., Brusbardis V., Charriere J.D., Chlebo R., Coffey M.F., Dahle B., Drazic M.M., Kauko L., Kretavicius J., Kristiansen P., Mutinelli F., Otten C., Peterson M., Raudmets A., Santrac V., Seppala A., Soroker V., Topolska G., Vejsnaes F., Gray A. (2014) Results of International Standardised Beekeeper Surveys of Colony Losses for Winter 2012-2013: Analysis of Winter Loss Rates and Mixed Effects Modelling of Risk Factors for Winter Loss. Journal of Apicultural Research 53: 19-34