FIKA time!!

Fika je nejdůležitější slovo, které potřebujete znát pro návštěvu Švédska, je to totiž švédské označení pauzy na kávu spojené s povídáním s přáteli a něčím sladkým k zakousnutí. Ve Švédsku není FIKA jen označení pauzy na kávu, je to náboženství, filosofie a forma komunikace s kolegy či přátely. Proč ale píšu o tomhle...? To se dozvíte z článku :-)

V rámci svého působení na UP v Olomouci jsem měl opět možnost vycestovat za hranice ČR a strávit několik týdnů v některé z evropských biochemických laboratoří. Zahraniční stáže mají mnoho výhod, jednak si účastník zdokonalí cizí jazyk, ale taktéž získá nové kulturní a odborné poznatky, z nichž lze čerpat ještě dlouhou dobu po návratu zpět do vlasti.

Já jsem v loňském roce navštívil univerzitu v Uppsale, kde jsem strávil jeden měsíc v týmu Joachima de Mirandy, jehož jsem také pozval na oplátku zpět do ČR. Jeho přednášku jste měli možnost navštívit v rámci Olomoucké konference Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Díky účasti na konferenci Eurbee v německém Halle an der Saale jsem se seznámil s Dr. Alejandrou Vásquez z univerzity v Lundu ve Švédsku. Dr. Vásquez se spolu s Dr. Tobiasem Olofssonem věnuje výzkumu symbiotických laktobacilů včel, které se podílejí na produkci včelího chleba (pergy) a také na zrání medu, kromě toho mají významnou imunitní funkci pro samotné včely. Článek o významu jejich výzkumu si budete moci přečíst v Moderním včelaři č. 2/2013.

Na konferenci jsme se potkali v podstatě náhodou na jedné z přednášek, předmětem našeho rozhovoru byly antimikrobiální peptidy včel, o nichž byla právě ta probíhající přednáška. Já se věnuji výzkumu antimikrobiálních peptidů včel na UP v Olomouci, avšak tyto látky jsou produkovány i zmíněnými laktobacily. Náš rozhovor byl především o biochemických metodách izolace a detekce, ale diskutovali jsme i o jejich významu pro zdraví včel a případně i člověka. Rozhovor vyústil v pozvání na návštěvu na jejich pracoviště do Lundu, tehdy jsem ještě netušil, že někdy nabídky využiju...

Jako vánoční dárek mi vedoucí naší katedry nabídla možnost opět vycestovat do zahraničí, a tak jsem kontaktoval Dr. Vásquez, zda bych opravdu mohl přijet. Obratem mi odpověděla, že nabídka stále platí a že by zrovna měla i konkrétní výzkumný úkol, kterému bych se v Lundu mohl věnovat. Během asi dvou týdnů jsme naplánovali celou stáž a já jsem 6. února odcestoval na celé dva měsíce.

Během pobytu v Lundu jsem se věnoval vývoji metody na izolaci některých látek, které jsou produkovány včelími laktobacily, pracovní část týdne byla opravdu ryze pracovní, na druhou stranu čas strávený v laboratoři byl zhodnocen dosažením vcelku kvalitních výsledků za pouhých 8 týdnů. Samozřejmě stáž nebyla jen o práci, ale o cestování a poznávání okolí během víkendů.

Obr. č. 1: Laboratoř na oddělení mikrobiologie, Lund University.

Jižní část Švédska (region Skåne) je neuvěřitelně rovinatý s nadmořskou výškou kolem 20 m n. m. Přesto lze najít i zde zajímavá místa k navštívení nepočítám-li mnohá hezká města ve Skåne. Sice nelze očekávat hory v pravém slova smyslu, ale skalnatá pobřeží v rezervaci Kullaberg určit stojí za vidění. Rezervace se nachází v severozápadní části regionu Skåne a mezi místními milovníky přírody je to vyhlášená lokalita na celodenní turistiku s možností krásných výhledů do Dánska. Rezervace se nachází na malém poloostrově, takže je relativně izolovaná od vnitrozemí. Právě kvůli zeměpisné izolaci ji začali využívat včelaři jako oplozovací stanoviště matek. Izolovanost stanoviště je jejich základním parametrem, na území ČR bychom taková území jen těžko hledali. Švédové mají práci ulehčenu jednak možností využití ostrovů tak i izolovaných regionů na pevnině, protože hustota zavčelení je ve Švédsku velmi malá. Najít místo vhodné k umístění včelnice je zde mnohonásobně snazší než u nás.

Obr. č. 2 a 2b: Oplozovací stanoviště matek v rezervaci Kullaberg.

Obr. č. 3: Skalnaté pobřeží v rezervaci Kullaberg.

Obr. č. 4: Výhled do vnitrozemí z východního cípu poloostrova v rezervaci Kullaberg.

Varroóza je bezesporu největší problém včelařství v celosvětovém měřítku. Včelaři se snaží najít citlivé ale zároveň účinné možnosti léčby varroózy a jsou i tací, kteří svá včelstva cíleně šlechtí na vlastnost zvanou varroatolerance. Situace v ČR je víceméně obdobná. Spolu s kolegy z PSNV-CZ se snažíme včelaře mající zájem o nové poznatky v oboru vzdělávat a prezentovat jim nové postupy zvládání varroźy včetně vysvětlování principů vývoje choroby během sezóny a nutnosti samostatně přemýšlet, nikoliv jen tupě poslouchat nařízení. Cílem MSVV je zase selekce včelstev se znaky varroatolerance a také řízení klinické studie zabývající se testování organických kyselin jakožto léčiva proti varroóze.

Na přednáškách o varroóze se občas setkávám s otázkami, na které prostě neumím odpovědět, nebo naopak se zajímavými myšlenkami pozorných posluchačů. Díky stáži v roce 2012 v Uppsale jsem se seznámil i s prof. Friesem, který je světovým odborníkem v oblasti varroózy a varroatolerance. Když jsem tedy byl ve Švédsku, rozhodl jsem se domluvit si osobní schůzku v Uppsale s prof. Friesem a probrat problematiku spojenou s varroózou a také morem včelího plodu. Prof. Fries mě mile přijal a po asi tří hodinové debatě jsem odcházel obohacen o spoustu nových poznatků a myšlenek. Mnohé z nově nabytých znalostí se jistě dozvíte na některé mé přednášce či z nějakého článku v Moderním včelaři. Prof. Fries ale není pouze teoretikem, nýbrž i praktickým včelařem, dokáže spojovat poznatky vědecké s praxí. Kromě toho je znám svým pokusem na ostrově Gotland, kde za více než 10 let bez léčení vyselektoval včelstva přežívající vysoké napadení kleštíkem. Provedený pokus se označuje jako Bond test.

Během pokusu z Gotlandu získal i prof. Fries nemálo zkušeností a poznatků. Mnohé z nich byly publikovány v odborném tisku, avšak jisté know-how nelze napsat, ale lze jej sdělit jen osobně. I díky této konzultaci se snad spolu s kolegy z MSVV posuneme zase o kus dál se selekcí včelstev se znaky varroatolerance.

Obr. č. 5: Včelstvo označené jako „Bond“ – dcera matky z varrotolerantního  včelstva z Gotlandu, včelstvo umístěno na včelnici v Uppsale.

Obr. č. 6: Náhled do „Bond“ včelstva.

Ve Švédsku je vydáván časopis „Bitidningen“ („Včelařství“ v českém překladu), jehož hlavním editorem je Erik Österlund. Jeho farma je vzdálena jen asi 450 km od Lundu, a tak jsem se rozhodl jej kontaktovat, přeci jen je potřeba využít čas strávený v zahraničí maximálně smysluplně. Jednoho dne jsem mu napsal mail s žádostí o návštěvu a rozhovor o jeho farmě, včelách a způsobu včelaření. Během několika hodin mi kladně odpověděl, stačilo se jen domluvit na vhodném termínu. 29. dubna jsem ráno odjel vlakem z Lundu do města Hallsberg, které je přibližně na úrovni Stockholmu, avšak je více ve vnitrozemí.

Náš rozhovor trval téměř celé odpoledne a byl spojen i s návštěvou jeho včelstev. Bavili jsme se o způsobu jeho léčení, o vedení včelstev během roku, ale hlavně mě zajímal jeho postup šlechtění. Erik Österlund vyšlechtil vlastní linii zvanou Elgon bee, základem pro selekci se stala včela kmene Buckfast následně zkřížená s Apis mellifera monticola, která má původ v Africe v Keni.  Tato vyšlechtěná linie vykazuje znaky varroatolerance, takže Erik Österlund mohl omezit léčení včelstev jen na nutné minimum.

Kromě toho vede svá včelstva na mezistěnách s buňkami rozměru 4,9 mm, u nás používáme buňky velikosti 5,3 -5,4 mm. Tvrdí, že menší buňky jsou pro včelstvo přirozené, a proto jsou jeho včelstva zdravější včetně odolnosti k varroóze.

Obr. č. 7: Erik Österlund.

Obr. č. 8: Pohled na včely vylíhnuté v buňkách o rozměru 4,9 mm. I bez měření jsem poznal, že jeho včely mají menší tělo než moje včely.

Vzhledem ke vzdálenosti a době cestování z Hallsbergu zpět do Lundu jsem se rozhodl přespat v městě Örebro. Ještě týž den po návštěvě Erika Österlunda jsem si sepsal poznámky z našeho rozhovoru, v budoucnu poslouží jako podklad pro článek nebo přednášku.

Obr. č. 9: Hrad v městě Örebro.

Obr. č. 10: Sepisování poznámek z návštěvy. Tužka a papír mají na rozdíl od psaní na PC svou atmosféru :-)

Stáž rychle utekla, sezóna je za dveřmi, je tedy na čase vrátit se zpět domů a věnovat se svým včelám a práci na výzkumu odolnosti včel v laboratořích UP v Olomouci. Každopádně stáž byla úspěšná, přinesla nové poznatky, kontakty a rozšířila mi obzory, nejen co se týče včelařiny.