Jaké nebezpečí číhá v hladových včelstvech, která jste na jaře zachránili?

Možná jste stejně jako já našli při jarních prohlídkách včelstva, která byla na prahu vyhladovění. První zběžnou kontrolu včelstev jsem prováděl na začátku března, kdy jsem kontroloval hlavně stav zásob a přežití včelstev po zimě. Včelařím na několika stanovištích, která jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou cca 5 – 10 km. Jedno stanoviště se velmi vymykalo, protože včelstva na tomto stanovišti byla téměř vyhladovělá. Ostatní tři stanoviště měla normální stav zásob, takže do nich nebylo potřeba zasahovat. Kdybych byl býval dělal první zběžnou prohlídku včelstev o týden dva později, jsem si celkem jistý, že bych včelstva na problematickém stanovišti nalezl hladová. Pátral jsem tedy v záznamech, zda jsem třeba neopomněl na to vyhladovělé stanoviště dovézt nějakou várku krmiva při podletním zakrmování. Včelstva na všech stanovištích byla zakrmena stejnou dávkou krmiva, tj. přibližně 22 kg sirupu.

První jarní zásah v březnu

Hladovým včelstvům jsem převěsil zásobní plásty, které mám pro případ potřeby vždy v záloze. Zásobní plásty jsem přisunul co nejblíže zimnímu chumáči, v kterém v té době ještě včely seděly, aby měly zásoby blízko. Současně se zásobními plásty jsem včelstvům dal cukerný roztok do rámkových krmítek, který včely mohly odebírat v teplejších dnech. Díky těmto úkonům jsem včelstva zachránil před vyhladověním.

Obr. 1: Typické příznaky vyhladovělých a uhynulých včel - hlavou jsou vlezlé v buňkách na plástu, který je bez zásob. Obrázek je už z uhynulého včelstva.

Příčina hladu

O příčinách vysoké spotřeby zásob včelami právě na tomto jednom stanovišti se můžu jen domnívat, zřejmé ale je, že včelstva nebyla vylupována během podzimu. To by bylo poznat na jejich síle při jarní prohlídce. Včelstva tedy nejspíše plodovala dlouho do pozdního podzimu a možná i do zimy. Spotřeba zásob totiž roste v případě, že včely přes zimní období plodují. Naštěstí se včelstva podařilo zachránit a mohlo by se zdát, že je problém vyřešen, ale…

Obr. 2: Krmení včelstva medocukrovým těstem - sololitová deska je na nástavku se včelstvem. Středovou dírou včely procházejí na desku a postupně odebírají krmivo.

Skrytá číhající hrozba v zachráněných vyhladovělých včelstvech

Vyhladovělá včelstva tedy nejspíše dlouho plodovala, plod mohl být ve včelstvech v malé či větší míře přítomen i během podzimního/zimního ošetření včelstev proti varroóze. Sám jsem včelstva ošetřil pokapáním roztokem kyseliny šťavelové v druhé polovině listopadu, některá včelstva jsem namátkově zkontroloval na přítomnost plodu, jenže ne všechna.

Roztoči, kteří byli ve včelstvech přítomni během podzimního léčení, ať už fumigací, aerosolem nebo kyselinou šťavelovou, se skryli před účinky léčiv, takže léčbou nebyli zasaženi a zdárně přezimovali i se včelstvy. Na jaře 2018 se samozřejmě roztoči začali znova množit, jenže počet roztočů na jaře 2018 byl větší než by byl, kdyby včelstva byla úspěšně léčena. Co z toho plyne? Možné brzké přemnožení roztočů a kolapsy včelstev na varroózu v létě 2018!!

Kontrolujte napadení kleštíkem!

Proto už nyní kontrolujte napadení svých včelstev – kontrolujte spad na podložkách nebo ještě lépe vyšetřujte včelstva smyvem a při vyšším napadení včas zasáhněte!

Velmi levných a rychlým zásahem, jak omezit množení kleštíka v době během května až konce června, je odstraňování trubčiny. Trubčina totiž funguje jako lapač na roztoče. Tím, že trubčinu vyřežete před vylíhnutím trubců, zbavíte včelstva i roztočů. O nedostatek trubců pro páření matek se nemusíte obávat, v přírodě je jich stále dostatek.

Obr. 3: Přípravek Varroa EasyCheck, který je určen pro vyšetření včel na přítomnosti roztočů.

Tento článek není žádná teorie...!

Tento článek nevznikl jako nějaká teoretická úvaha, ale vychází z vlastního pozorování, že včelstva, která jsem zachránil před vyhladověním, mají už v tuto dobu přibližně 2-3% napadení, takže je potřeba je pečlivě hlídat. Trubčinu už jsem z těchto včelstev vyřezal a roztoče jsem tam samozřejmě našel. Podobná situace může být i na vašich včelnicích!

Obr. 4: Trubčí kukly napadené kleštíkem včelím - roztoči jsou viditelní přímo na larvách (hnědé tečky). Takto napadená trubčina musí ze včelstva pryč!

Obr. 5: Vývoj populace roztočů od začátku dubna do října. Jde o modelový příklad, který nezohledňuje loupeže mezi včelstvy a jiné přičiny reinvazí roztočů do včelstev. JInými slovy 100 roztočů ve včelstvu v dubnu se rozmnoží na cca 4000 roztočů v říjnu, to už může být pro včelstvo smrtící.