IV. Setkání uživatelů VMS

8. ledna 2012 se na půdě Mendelovy univerzity v Brně konalo již IV. setkání uživatelů VMS, které pořádala Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV).

Jako obvykle se jednalo o den nabytý odbornými přednáškami, tématem byla samozřejmě varroóza a souvisejicí problémy. Ačkoli byla hlavním lákadlem pro příchozí přednáška Henka Koka z Holandska, který však na začátku víkendu omluvil svou účast ze zdravotních důvodů, mohli účastníci Setkání čerpat nové poznatky z slovensko-českých příspěvků.

Přednášky

Přednáškový den začal MVDr. Martin Staroň se svou prezentací o aplikaci kyseliny šťavelové. Jelikož prováděl vlastní měření, tak samozřejmě nešlo o pouhý teoretický příspěvek. Dr. Staroň zhodnotil možná rizika kyseliny šťavelové na zdraví včel i včelařů. Ve svém pokusu aplikovat kyselinu sublimační metodou, kterou považuje za nejpohodlnější a zároveň nejbezpečnější; dalšími možnostmi jsou pokapání včel roztokem nebo přidání do krmného roztoku. Nejdůležitějším závěrem je zjištění, že účinnost kyseliny šťavelové aplikované sublimačně je cca 93%!! Zajímavým postřehem bylo porovnání množství dočasných reziduí kyseliny v medu a běžný obsah v zelenině. V zelenině jí je více než 1000x více v přepočtu na kilogram hmoty.

Další přednáškou navázal Ing. Antonín Přidal, Ph. D., který během několika let prováděl meteorologická měření na několika stanovištích. Tato měření vyhodnotil (teplota, vlhkost, množství srážek atd.) a dal do souvislosti s rychlostí množení kleštíka včelího. Získaná data byla samozřejmě diskutována s odbornou včelařskou literaturou. Přednáška byla odborně velmi náročná nicméně přínosná pro pochopení rozdílů napadení včelstvech v rámci ČR i různých mikroregionů. Dr. Přidal přednášel i v odpolední sekci, kde přednesl zkušenosti s odparem kyseliny mravenčí v závislosti na venkovní teplotě (např. venkovní teplota nad 35°C je limitující pro odpar KM - velké nebezpečí poškození včel).

Mgr. Bronislav Gruna také prezentoval svá pozorování během velkovčelařské praxe. Jeho přednáška připomněla minulé úhynové roky. Velmi zajímavé bylo prezentovat poznatky o zalétávání včel a migracích kleštíků. Včelstvo je schopno si v období slídění do úlu donést až několik desítek kleštíků denně. Co to však může znamenat pro včelstva, potažmo včelaře? Když bude ve včelstvu více namnožen kleštík (už na hranici únosnosti) a navíc si včely i další roztoče donesou z jiných silně napadených včelstvech, je kolaps včelstva téměř nevyhnutelný.

Z veterinárního pohledu zhodnotil rok 2011 MVDr. Zdeněk Klíma, komentoval vyšetření zimní měli, smysl tohoto vyšetření...

Jiří Vítámvás vystoupil s metodou ochrany včelstev pomocí 85% kyseliny mravenčí. Autor vlastní kolem 150 včelstev, takže jeho zkušenosti jsou ověřeny ve velkoprovozu. V podstatě jde o použití hobry, která je nosičem kyseliny. Nosič je nejdříve uzavřen v igelitovém sáčku, do kterého je před použití vyseknut otvor pro odpar. Pan Vítámvás ukázal na fotografiích i různé zlepšováky, které usnadňují odpar, případně práci v sezóně. Tato aplikace KM totiž umožňuje si v zimě připravit dostatečné zásoby hobry, která je v sezóně připravena k použití.

Michal Počuch navázal na svou loňskou přednášku o úhynech včelstev, tentokrát se však věnoval účinnosti Gabonu... na jižní Moravě téměř neúčinný!

Smyslem tohoto článku není psát odborný výtah z jednotlivých přednášek, takže kdo na setkání byl, závěry slyšel, kdo tam nebyl, má jednoduše smůlu. Může snad jen doufat, že přednášející budou své přednášky ve formě článku v Moderním včelaři.

Setkání bylo zakončeno diskusí, v níž mi utkvěly v paměti především dva příspěvky. Pan Mišoň ukázal fotografie divoce usazeného roje, který ovšem uhynul na hlad. Bylo možno si všimnout, jestli včely zimují na světlém či tmavém díle, pan Mišoň ještě během života roje počítal jeho přirozený spad. Druhým zajímavým příspěvkem byl tip od pana Jakuba Dolínka, který stále zdokonaluje své úlové záznamy. Ukázal nám své zlepšováky pro záznam na včelnici a následné vyhodnocení doma. Používá software, které funguje na jeho mobilu, čímž má v jednom - úlový výkaz, mobil, fotoaparát i diktafon.

Na jaké otázky vám mohlo IV. Setkání odpovědět nebo co by vám přineslo?

• Proč je každý rok jiný z pohledu množení kleštíka včelího?
• Má vlhost stanoviště vliv na rychlost množení?
• Proč jsou úhynové roky a roky klidu?
• V jaké periodě lze úhyny očekávat?
• Udělali byste si názor na tzv. volnou stavbou (m.j. to potvrdilo i mé zkušenosti - mnoho trubců => mnoho roztočů).
• Získali byste mnoho tipů na aplikaci kyseliny mravenčí i šťavelové.
• Ve své včelařské praxi byste se následně mohli vyhnout chybám při aplikaci organických kyselin.
• Snadněji byste odhadli z přirozeného spadu reálné napadení včelstev.
• Jak zlepšit své vedení záznamů na včelnici.

Den rychle uběhl, poznatků je mnoho, už jen zbývá je aplikovat v praxi...

PS: Jsem zvědavý na jaro, zdá se, že mnoho včelařů bude na jaře bez včel. Je mi však líto vos, na ty se úhyny svedou nejsnáze.

Obr. č. 1: Diskuse po přednášce.

Obr. č. 2: Zaplnění přednáškového sálu.

Obr. č. 3: Každý účastník dostal jeden rámek pro úl Langstroth, jedno číslo Moderního včelaře a materiály pro prodej medu.

Obr. č. 4: Tzv. Oxalgrifin - Grifin určený pro aplikaci kyseliny šťavelové. Autorem je p. Zdeněk Brentner.