Efektivita podzimního a zimního ošetření proti varroóze

Včelstva dlouho do podzimu plodují, na plodu se roztoči velmi dobře schovají a přežijí léčebný zásah. I když léčíte klasicky fumigací, aerosolem nebo již zmíněnou kyselinou šťavelovou (pokapání i sublimace) účinná látka nezasáhne roztoče na plodu. Ti pak mohou přečkat zimu a způsobit rozsáhlé škody. Varování je o to důraznější, že zima v posledních několika letech prakticky nebyla a včelstva tudíž plodují dlouho do podzimu a s plodováním začínají brzy na jaře!

Vysoké napadení „zimního“ plodu dobře dokladuje článek z listopadového Schweizerische Bienezeitung (Willene a kol., 2016).

Graf 1: Množství roztočů ve včelstvu a napadení plodu, který se nachází ve včelstvu na konci podzimu nebo začátku zimy. (Upraveno dle Willene a kol., 2016.)

Graf ukazuje, že ačkoliv je napadení dospělých včel nízké, tzn. ve včelstvu je méně než 500 roztočů, tak plod, který se ve včelstvu nachází v době podzimního/zimního ošetření, je vysoce napaden.

Graf 2: Legenda: červený trojúhelník: více než 50 kleštíků na plodu, žluté kolečko: mezi 30 – 50 kleštíky na plodu, černé kolečko: méně než 60 kleštíků, bílé kolečko: žádný kleštík. (Upraveno dle Willene a kol., 2016.)

Horizontální linie ukazuje kritickou úroveň 50 kleštíků nacházejících se v zimujícím včelstvu. Z celkových 30 sledovaných včelstev 6 překročilo tuto hranici. Takže ačkoliv je ve včelstvech plodu relativně málo, může být silně napaden!!

Níže je uveden teoretický výpočet nárůstu populace kleštíka včelího, pokud včelstvo začne plodovat 1. února 2017 (kalkulace dle Martin, 1998).

Graf 3: Teoretický výpočet populace kleštíka včelího. Předpoklady: včelstvo začne plodovat 1. února a ve včelstvu se nachází daný počet kleštíků (1, 10, 50 nebo 100). Ve výpočtu není zahrnuto zalétávání včel, loupeže a další faktory. Počty roztočů uvedených v grafu jsou k 7. červenci.

Z grafu je patrné, že čím více roztočů ve včelstvu zůstane a čím dříve včelstvo začne plodovat, tím dříve hrozí kolaps včelstva v sezóně 2017. Pokud tedy není podzimní či zimní léčení provedeno správně, tj. v bezplodém období, zadělává si včelař na závažný problém v následující sezóně.

Paradoxně zde jsou v nevýhodě včelaři, kteří se snaží být vzorní a léčit co nejdříve na podzim. Včelstva plodují opravdu dlouho do pozdního podzimu, samozřejmě s ohledem na lokalitu (hory, nížiny).

Tab. 1: Pro snadnější orientaci uvádím i tabulku s jednotlivými počty kleštíků k danému datu. Z těchto hodnot byl sestrojen graf č. 3.

Zdroje:

• Martin S. 1998. A population model for the ectoparasitic mite Varroa jacobsoni in honey bee (Apis mellifera) colonies. Ecological Modelling 109(3):267-281.
• Willene A, Dietemann V, Grosjean J, Charriere J-D. 2016. Varroa in der Winterbrut und ihr Einfluss. Schweizerische Bienen-Zeitung 11:20-21.