Spory včelích onemocnění

Spora je neaktivní zárodek bakterie, houby či řasy. Je schopna přežívat mnoho let a vydrží i velmi nepříznivé podmínky (var, sluneční záření). Výše zmíněné organismy vytvářejí spory z důvodu zachování vlastní existence, nemohou totiž "utéct" před nepříznivými vlivy prostředí, což může být třeba sucho nebo naopak moc vlhko. Tyto mikroorganismy si tedy vytvořily schopnost přejít z aktivní fáze života do fáze spor, ve které jsou naprosto neaktivní a nenáročné na životní podmínky, jejich metabolismus je totálně utlumen. Spory se nejsou schopny rozmnožovat a ani škodit, toho jsou mikroorganismy schopny až po opětovné aktivaci, tedy po přechodu z fáze spory do aktivní fáze života.

Onemocnění včel a jejich původci:

Odolnost spor

Jak bylo uvedeno výše, spory jsou vysoce odolné, např. spory moru včelího plodu (MVP) vydrží v půdě několik desítek (možná i stovek) let. Jejich likvidace je asi nejnáročnější oproti všem ostatním sporám včelích chorob. Spory hub je možno zničit klasickými desinfekčími prostředky - Savo, dále je možno použít formalin (2% roztok formaldehydu - pozor formaldehyd je mutagení, ale i přesto se používá jako desinfekce), silné louhy - draselný i sodný jsou dobrými a levnými desinfekčními činidly. Sanace úlu od spor MVP je dle některých zdrojů možná parafinací nástavků, to se provádí jen u celodřevěných nástavků (např. Langstroth nebo Optimal), nástavek se ponoří do horké lázně s parafinem, dřevo jím nasákne a zárověň teplota spory zničí... Dřevo je vláknitá hmota, spory jsou velice malé, nejsem si jist, zda tento způsob desinfekce úlů zničí i hluboko "zažrané" spory, bohužel jsem nenašel žádné výsledky seriózního výzkumu.

Výskyt a šíření spor

Chovatelé matek, prodejci včelstev, včelaři z ochranných pásem musí odevzdávat vzorky měli na vyšetření výskytu spor MVP, mělo by se tím zabránit jejich přenosu do jiných regionů a dalších včelstev. Někteří včelaři si také nechávají vyšetřit vzorky mrtvolek na výskyt spor nosematózy, toto vyšetření je možno si udělat i doma, viz. níže.

Spory chorob se mohou vyskytovat po celém protoru úlu - na podložkách a na plástech. Spory se však mohou dostat i do struktury dřevěných dílů úlu - rámky, nástavky, dna. Vzájemně se mohou nakazit včely v úle. Nosematická včela  se vykálí v úle na plást, po kterém chodí i ostatní včely, spory nosemy se roznesou po celém prostoru, u dalších oslabených včel, může potom propuknout onemocnění. Riziko představuje i zalétávání včel mezi včelstvy, často až jedna pětina včel (některé zdroje uvádějí i vyšší procenta) v úle je zalétlých z jiných úlů. Na jaře se na úlovém dnu nachází spousta mrtvolek, které jsou potenciálně infekční.

Propuknutí onemocnění

S původci chorob jsou živočichové neustále ve styku. Platí to u člověka i u včel. Vše záleží na branyschopnosti jednotlivých organismů. Včela přichází do kontaktu denně s mnoha bakteriemi a patogeny, to zda onemocní, ale závisí na koncentraci patogena a na aktuální "síle" hostitele. Při vyšetření na mor se například určuje koncentrace (to jsou ta čísla 1 x 10⁵ atp.) spor MVP ve vzorku, následně se zjišťuje, jestli je včelstvo opravdu klinicky nemocné. Z praxe jsou známy případy, kdy se včelstvo i s relativně vysokou koncentrací spor MVP samo uzdravilo a po páru měsících již spory ve včelstvu nebyly detekovatelné. To je typický příklad včelstva s dobrou imunitní odpovědí a třeba i dobrým čistícím pudem. Někteří včelaři mají problémy se zvápenatěním plodu, často se vymýšlejí sofistikované způsoby, jak tuto chorobu zdolat. V jednoduchosti je síla, stačí vyměnit starou matku za novou (ze včelstva s dobrým čistícím pudem), po čase dojde k samovolnému odeznění klinických příznaků zvápenatění. Nové včely vynesou nakažený plod z úlu, čímž sníží infekční tlak na včelstvo.

Prevence

Není nutné chovat včely ve sterilním prostředí, to k ničemu nevede, je to těžko proveditelné a do budoucna by to mohlo způsobit více škody než užitku. Stačí chovat včely s dobrým čistícím pudem, včelstva by měla být vitální, klinicky zdravá. Brakovat včelstva náchylná k nemocem (např. zvápenatění), tato včelstva nebudou nikdy úplně zdravá, navíc roznášejí špatné geny do okolí. Na jaře snížit potenciální infekční tlak vybráním mrtvolek z úlového dna, mrtvolky spálit, každoročně obměnit jednu třetinu až polovinu plástů v době stavebního pudu včel (květen, červen), likvidovat staré černé dílo. Nepoužívat staré, uteplené a věčně vlhké úlové sestavy - tzv. ledničkoúly.

Je prokázáno, že používání syntetických léčiv proti kleštíkovi, oslabuje imunitu včel!!! Nepoužívání těchto přípravků může posílit jejich imunitu. Nutno podotknout, že i rezidua léčiv obsažená ve vosku mohou mít vliv na imunitu včel! Je třeba se tedy vyvarovat kontaminovanému vosku (mezistěny). Každoroční přemetení včel na nové dílo, za použití vosku s rezidui a další používání léčiv, bude pro včelstvo spíše stresující než ozdravné (zvláště když budou včely přemety na mezistěny po sezóně - vytracení stavebního pudu včel). Přemetení celého včelstva na mezistěny (+ pečlivá desinfekce úlu) má význam při pozitivním nálezu spor bakterie MVP, kdy se jejich koncentrace může podstatně snížit, včelstvo je tímto zásahem možno zachránit.

Likvidace pokálených plástů od nosematických včel, plástů s větším výskytem zvápenětění.

Virové choroby přenáší především kleštík včelí, jako prevence je vhodné sledovat jeho spady, při extrémním výskytu přeléčit včely kyselinou mravenčí. Viry netvoří spory, výměna díla nemá na jejich výskyt velký vliv. Léčeva proto virovým chorobám včel neexistují.

Domácí vyšetření na nosemu

Nosematózu včel poznáme jednak podle typického zápachu včelích výkalů. Máte-li vhodné vybavení, je možno si udělat i domácí mikroskopické vyšetření na spory nosemy. Bohužel v mikroskopu nepoznáme, zda se jedná o Nosemu apis nebo ceranae, obě spory vypadají stejně, lze je rozlišit jen podle PCR techniky (PCR = polymerase chain reaction - moderní laboratorní technika).

Pomůcky:

• mikroskop - zvětšení alespoň 100x (mikroskopy jsou dnes relativně levné, pro vyšetření na nosemu stačí i dětské plastové mikroskopy, které mají zvětšení alespoň 100x, cena kolem 1000 Kč)
• podložní a krycí sklíčka
• třecí miska, lze nahradit i jinou misku, ve které bude možno rozdrtit mrtvolky včel
• kapátko
• voda
• vzorky - mrtvolky včel ze dna úlu

Postup:

1. Mrtvolky rozdrtíme v misce, stačí použít pouze zadečky, přidáme pár kapek vody pro rozředění materiálu. Je vhodné použít vzorek z alespoň 30 včel.
2. Kapku homogenátu naneseme na podložní sklíčko (je silnější a větší než krycí).
3. Kapku na podložním sklíčku přikryjeme krycím sklíčkem. Je potřeba ho pokládat ze strany tak, aby se vytlačil vzduch. Bubliky pod podložním sklíčkem by rušily při pozorování.
4. Připravíme si mikroskop - na objektivech nastavíme nejmenší zvětšení, zrcátko nastavíme do vhodné polohy, v okuláru musíme mít světlo. POZOR! Nikdy nenastavujeme mikroskop na přímé sluneční paprsky - nebezpečí poškození zraku!!!!
5. Vzorek na sklíčku vložíme do mikroskopu a pozorujeme, nejprve při nejmenším zvětšení, ostříme pomocí šroubů na straně mikroskopu, poté můžeme použít větší zvětšení.

Obr. č. 1 a 2.: Spory Nosemy sp. pozorované v mikroskopu, zvětšení 200x. Spory jsou malé hladné a oválné útvary - vypadají podobně jako burizony. Foto: Jiří Danihlík

Zvápenatění plodu lze poznat okem, larvy včel jsou jako mumifikované, houba proroste larvičkou, tím ji také zahubí. Vlákna houby lze také pozorovat v mikroskopu, je potřeba zvětšení alespoň 40x.

Obr. č. 3: Vlákna houby Ascosphaera apis, zdroj: web

Obr. č. 4: Mumie larev uhynulých na zvápenatění, zdroj: Aronstein et al., 2010 (Chalkbrood disease in honey bees).

Víte, že:

• 3 - 4 denní larvičky jsou nejcitlivější k houbě Ascosphaera apis?
• propolis inhibuje růst houby Ascosphaera apis?
• zvápenatění je už rozšířeno po celém světě?
• Nosema se již neřadí mezi prvoky ale houby?
• spory Ascosphaery apis se nazývají askospory a vypadají podobně jako spory nosemy?
• kyselina mravenčí podporuje čistící pud včel?

Desinfekce

• Při použití hydroxidů (louhů) je potřeba dbát maximální bezpečenosti práce! Náčiní je nutné řádně mechanicky očistit od vosku, jinak dojde účinkem hydroxidu k jeho zmýdelnění. Při potřísnění louhem místo omyjeme vodou a neutralizujmeme octovou vodou. Je třeba dbát na ochranu zraku! Poleptání louhem je horší než kyselinou - louh se narozdíl od kyseliny špatně omývá.
• Savo dávkujeme dle návodu. Já používám 1 litr Sava na 10 litrů vody.
• K desinfekci náčiní od spor MVP je údajně účinná směs Sava a hydroxidu sodného.
• Pokud neseženeme hydroxid sodný je možné použít i tzv. Krtka - čistič odpadů, což je v podstatě také hydroxid sodný.